KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
KRKONOŠE - ZÁPAD
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  KRNAP
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Židovská čtvrť v Boskovicích [ Židovská čtvrť ]

Židovská čtvrť v Boskovicích
Židé se v Boskovicích usazovali patrně už brzy po jejich vzniku. Z doby kolem roku 1343 existuje doklad o Židu v Boskovicích, ale další doklady pocházejí až z 1. pol. 16. stol. Zřejmě teprve tehdy vznikla zde rozvinutá židovská obec, která čítala roku 1589 asi 148 členů ve 25 rodových domech. První úplné sčítání boskovické obce z roku 1727 udává počet Židů 1531 (kromě dalších 147 bydlících jinde), bydlících ve 38 rodových domech, 97 přístavbách a 40 chalupách na parcelách rodových domů. Další růst obyvatelstva byl zastaven vydáním zákona, který povoloval v Boskovicích pouze 326 židovských rodin. Maximum dosáhla židovská obec až po emancipaci roku 1857, kdy zde žilo 1810 Židů, domovské právo zde mělo 2018 Židů. Za 1. republiky zde žilo necelých 400 Židů. Roku 1942 byli odvlečeni spolu se Židy z okolí do koncentračních táborů, z nichž se vrátilo jen 14 osob.
Uzavřené židovské město (ghetto) vzniklo až po roce 1727. Bylo odděleno dvěma bránami z poloviny 18. století (třetí vznikla po roce 1823) a několika řetězy. Zde stálo asi 100 domů rozdělených na 138 jednotek. Jejich vzhled poznamenaly četné požáry, zejména katastrofa 1 května 1823, kdy shořely dvě třetiny obce. Vývoj po deportaci Židů způsobil další chátrání a likvidaci domů. Přesto z dnešních 79 domů je dvacet památkově chráněno spolu s dalšími objekty (kašna, masné krámy, brána). Bývalé ghetto je památkově chráněno jako výjimečný urbanistický celek, spolu s ghettem v Jemnici.
Židovská obec v Boskovicích byla jednou z největších na Moravě. Byla známá jako středisko významných talmudistů, kteří vyučovali na zdejší slavné ješivě, umístěné v tzv. synagóze minor. Nejslavnějším z nich byl Šemuel ha-levi Kolin, autor spisu Machcít ha-šekel, pohřbený na zdejším židovském hřbitově, třetím největším v České republice, který byl založen už v 16. století.
Roku 1850 vznikla samostatná politická obec Boskovice - židovské město. Význam židovské obce vyvrcholil roku 1851, kdy se zdejší rabín A. Placzek stal zemským rabínem na Moravě a byl jím až do smrti v r. 1884.
Zákonem z roku 1919 bylo židovské město sloučeno s městem křesťanským.
Boskovičtí Židé se živili zejména obchodem, ale v 19. století se stali zakladateli moderní průmyslové výroby. Zakládali továrny v Boskovicích (Eisler, Czaczkes, Ticho), ale i v dalších obcích (Löw Beer, Popper, Blach). Mnozí boskovičtí Židé se proslavili jako vědci (zejména lékaři), talmudisté, spisovatelé, herci či zpěváci.

Židovský hřbitov

- nalézá se na jihozápadním okraji města, asi 500 metrů od náměstí, na konci Potoční ulice v poměrně příkrém svahu kopce, který se již od 16.století nazývá Sráček nebo Srák. Je uložen ve velmi členitém terénu a jeho plocha byla postupně rozšiřována. Svou celkovou rozlohou 14.528 m2 se boskovický hřbitov řadí k nejrozsáhlejším židovským hřbitovům v českých zemích.

Hřbitov je téměř po celém obvodu ohrazen zdí, na několika místech zídky můžeme ještě i dnes spatřit zazděné kamenné desky s hebrejským označením sekcí hřbitova. Vstup na hřbitov tvoří dvě kované brány, vyrobené a osazené v roce 1982. Uprostřed plochy pohřebiště stojí pozůstatky obřadní síně (ohel), ke které vede kamenné schodiště, kdysi lemované železným zábradlím. Obřadní síň bývala menší, jednoduchá stavba se sedlovou střechou, z níž stojí už jen zbytky obvodových zdí. Doposud zde však můžeme spatřit dvě kamenné desky s hebrejskými liturgickými texty (spodní deska nese modlitbu za zemřelé - kadiš, horní pak modlitbu toho, kdo nebyl 30 dnů na hřbitově) a pokladničku na milodary.

Na ploše hřbitova se nachází asi 2.500 náhrobků. Nejstarší zjištěný pochází z roku 1670 a od něj vede souvislá řada jednotlivých vývojových typů až do 40.let 20.století. K nejvýznačnějším patří barokní náhrobky tzv.mikulovského typu zdobené rustikalizovanými ornamentálními prvky (voluty, lastury...), často též s použitím rostlinných motivů (např.lilie). Starší náhrobky jsou tesány v pískovci či v opuce, zpravidla obdélného tvaru s rozmanitým zakončením Kromě hebrejského epitafu se jménem zemřelého nacházíme na náhrobcích různé znaky - symbolika jména, povolání, vlastností či původu zemřelého (koruna, ruce kohenů, levitská umývací souprava, dva lvíčci, dvě srdce...).

Novodobé náhrobky jsou zpravidla rozměrnější, materiálem je mramor nebo žula, nápisy jsou vytesány německy, jen ojediněle česky.

Náhrobky byly odedávna osazovány pravidelně v řadách po vrstevnicích, všechny dřeviny (s výjimkou řad lip a smutečních tújí) sem vnikly až po 2.světové válce spontánně, čímž se vytvořilo dnešní - téměř lesní prostředí.

Na boskovickém hřbitově je pochována celá řada významných osobností zdejší židovské komunity. V rabínském okrsku nalezneme řadu hrobů významných rabínů a učenců, jako byli např. Samuel ha-Levi Kolin (zvaný podle svého spisu Machacít ha Šekel), moravský zemský rabín Abraham Placek, spisovatel Adolf Schlesinger a další.

Hřbitov je památkově chráněn a svou starobylostí se řadí k unikátním památkám svého druhu u nás.

Hřbitov je veřejnosti přístupný.

Synagoga maior

- dnes jediná zachovaná synagoga v boskovickém židovském městě. Její základní část (předsíň, hlavní sál a ženská galerie v 1.patře) pochází z roku 1639, kdy ji židovské obci postavil původem italský stavitel Silvestr Fiota z Chiavenny, tehdy boskovický měšťan. Roku 1698 byla rozšířena o novou část směrem k náměstí zdejšími staviteli. Bohatá nástěnná výmalba pochází z počátku 18.století, ale byla opravena po požáru v roce 1772. Kromě dekorativních prvků, které často vycházejí z motivů lidového umění, zde nalezneme i typicky židovské symboly jako je koruna tóry, sedmiramenný svícen, stůl s předkladnými chleby a další. Ve své textové části obsahuje výmalba žalmy, modlitby, požehnání a základní pasáže z židovské bohoslužby.

Synagoga procházela dalším vývojem a byla mnohokráte upravována. Hebrejský nápis nad vchodem datuje fázi empírových úprav - chronogram zde udává letopočet 1836 -7. Tehdy bylo přistavěno schodiště na ženskou galerii, dřevěná tribuna pro chlapecký pěvecký sbor, interiér byl obohacen o empírovou mříž a dvě pokladničky na milodary v předsíni. Ve 40.letech 19.století byla synagoga adaptována v tehdy módním novogotickém duchu (okna, portál hlavního vchodu), v roce 1892 byl přistavěn nad průčelí balkon z blanenské umělecké litiny, v roce 1908 byla okna sálu opatřena barevnými vitrážemi.

Poslední předválečné úpravy synagogy probíhaly v roce 1936 podle návrhu vynikajícího brněnského architekta Arnošta Wiesnera v souladu s pravidly ortodoxního pojetí ritu a bylo také zavedené elektrické osvětlení.

Za okupace sloužila budova jako skladiště zabaveného židovského majetku, ke skladování pak byla využívána i v poválečném období.

V letech 1989 - 2001 prošla synagoga maior celkovou stavební rekonstrukcí - zpřístupněna byla veřejnosti 23.června 2002. Je zde umístěna stálá muzejní expozice Židovské město v Boskovicích, která pojednává o historii a památkách zdejší židovské komunity.

Návštěvu synagogy je možné spojit s prohlídkou židovské rituální lázně - mikve, která je umístěna hned naproti ve sklepě domu U Templu č.3/5.

Podle tradice byla nejstarší boskovickou synagogou synagoga minor, která byla sídlem židovské náboženské školy, proslulé v celé tehdejší monarchii. Nejmladší pak byla synagoga Low-Beerova, která byla zřízena 1884 jako modlitebna pro ženy v nadačním domě, kde byla také židovská záložna, sirotčinec a chudobinec.

Obě tyto synagogy byly v poválečných letech asanovány.

Otevírací doba:
duben - říjen

po 13 - 17 hod.

út - pá 9 - 17 hod

so 10 - 16 hod.

ne 12 - 17 hod.

Po předběžné domluvě je možno zpřístupnit i mimo uvedenou otevírací dobu.

Vstupné: plné - 30,- Kč, děti, studenti, senioři - 15,- Kč, vstupné pro školy - 12,- Kč

Kontakty:

Muzeum Boskovicka, Hradní 1, Boskovice, tel. 516 454 607, 516 452 077,
e-mail: muzeum@boskovice.cz

Průvodce: 736 264 116, e-mail: janikova.hela@seznam.cz

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Židovská čtvrť
AKTUALIZACE: Michaela Dvořáčková (Městské informační středisko Boskovice) org. 130, 15.05.2007 v 16:11 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba